II. zimní
boxlakrosový turnaj na Jižním Městě
Přátelé, kamarádi... moudří již vědí a ti co
nevědí se dozvědí níže. Již tradičně jsem se
ujal článku já sám, jako samozvolený
redaktor, asistent trenéra a hlavně
koordinátor specialista přes střídání si vám
všem dovoluji nabídnout nějaké ty
švestičky...
Turnajový hrací systém 2x15 min (hrubý čas)
Pátek 3.2.
Turnaj pro nás začal už od 12,45 proti
Bratislavě Bats. Nikdo netušil co čekat od
prvního utkání, ale i přesto jsme byli
jasným favoritem. A hned vám taky povím proč
a alespoň si tak představíme naší útočnou
sílu. Jména: Tomáš Žipaj, Petr Torn, Petr
Gheorghe, Adam Kostka, Vojta Weiss, Franta
Klíma, Vítek Máchal vzbuzovala strach a
hrůzu obranám a brankářům, ještě dříve než
utkání začalo. Úvod utkání byl sice
pomalejší a trvalo nějakých 7 minut než se
útočníci poprvé prosadili, ale nakonec
stihli do konce půle nasázet 5 golů do sítě
Bats. A tak jsme do druhé půle nastupovali
lehce bez náboje a mysleli si, že se to
nějak dopinká. Ale Bats se naopak dokázali
vyhecovat a třemi góly v řadě dotáhli na
6:3, nicméně to nestačilo a po 2 gólech FF v
závěru, skončilo utkání 8:3. Každopádně
pocity z obrazu hry nebyli ideální, žádná
pastva pro oči, ale na druhou stranu lepší
než mrznout v -15°C venku.
V druhém zápase jsme nastoupili proti velké
neznámé Open Teamu (Prague Sports), tým
poskládaný tak nějak z kohokoliv, asi si to
tak organizátoři nepředstavovali, ale co,
nechme to být. V první půli jsme toho moc
nepředvedli, útočná fáze opět pokulhávala,
dá se říct, že občas tzv. padala na držku.
První půle, stav 2:1 mluví za vše a tak si
bylo o přestávce o čem poklábosit, je fakt,
že jsme se byli předtím pěkně nadlábnout na
Chodově, ale dát 2 góly za poločas brankáři,
který vypadal, že nejspíše s boxlakrosem
začíná je zkrátka málo. Nakonec jsme v druhé
části ještě nějaké góly přidali a zápas
skončil 8:1.
Poslední náš páteční zápas od 18,45 sliboval
konečně nějaké drama, jelikož naším soupeřem
byl domácí tým Jižní Město Sen. V tomto
zápase šlo o hodně, jelikož se dalo
předpokládat, že vítězství zaručí týmu 1.
místo ve skupině A. Předem prozradím, že
dominovali obrany a brankáři a proto si teď
představme část našeho týmu, která se snaží
eliminovat útoky soupeřů. Brankář: Dominik
Sika ! Obrana: Marek Begeni, Radek Begeni,
Šimon Tůma, Štěpán Weiss, Jarda Hanáček,
Standa Fresl. Dá se říci, že kromě Marka a
Šimona je to obrana méně zkušená, ale o to
více bojující.
Kapitána Tomáše
Žipaje jsem se dovlil zeptat jaké byli jeho
pocity před zápasem.
Tomáš Žipaj:
(Pozn. red. Tomáš nabažený krásnými dojmy
odpověděl na jiné utkání proti Jižnímu Městu
viz níže a omlouvá se, tenhle zápas si už
prý moc nepamatuje)
Vstup do zápasu se nám vydařil, asi to bylo
tím nahecováním. Už koncem 2. minuty se nám
podařilo vstřelit gól. Utkání se odehrávalo
v poměrně dobrém tempu, tvrdá hra střídala
rychlé brejky. Bohužel se ve 14. minutě po
sprinterském souboji Tomáše Žipaje a jednoho
mladého hráče Jižního Města zastavila.
Jelikož mladík z JM se trochu nepochopitelně
postavil 2 metry před mantinelem Tomášovi do
cesty a následně odletěl k mantinelu, od
kterého už se nezvedl (Přejeme brzké
uzdravení a míň podobných hovadin). Ve 21.
minutě se dokázalo Jižní Město prosadit v
přesilové hře a stav byl 1:1. Pokračoval
tuhý boj, který pokud si dobře vzpomínám
rozhodl před koncem Vojta Weiss dorážkou z
brankoviště. Ještě se prosadil Franta Klíma,
ale gól mu bohužel nebyl uznán. A tak jsme
mohli slavit výhru 2:1 a užít si vítězný
páteční večer.
Sobota 4.2.
Zápas od 9,00 proti německému Teamu Bavaria,
jsem prospal, ale s tím se počítalo a tak
promluví hlas lidu. Každopádně nezávidihodná
situace, hrát v sobotu ráno proti běhavým
němcům. Za hlas lidu promluvil Marek Begeni:
Houževnatý soupeř, který vyčnívá svou
fyzickou připraveností a organizací. Tento
ranní zápas jsme zvládli díky větším
zkušenostem s boxlakrosovými zápasy, kluci
jsou spíše fieldový hráči. Na začátku jsme
prohrávali 0:2. V průběhu zápasu jsme ale
dokázali otočit a minut před koncem byl stav
5:3, ale němcům se ještě povedenou akcí
podařilo 4 sekundy před koncem závěr
zdramatizovat. Jinak to bylo více méně v
pohodě, hodně fyzický lakros se spoustou
střel. Konečný stav 5:4.
Poslední zápas ve skupině jsme odehráli
proti LC Pardubice s tím, že jsme měli už
zajištěné první místo ve skupině. Tak na
tenhle zápas už si moc nevzpomínám, ale
víceméně v poklidném tempu... myslim, že
útok přece jenom lehce tápal a Dominik opět
skvěle zachytal.
Toť asi vše k zápasům ve skupině a nyní
přejděme k vyřazovacím bojům.
První místo ve skupině nám zajistilo lehkého
soupeře a to Jižní Město Jun., za který
nastoupili mladí a méně zkušení hráči. Zápas
už v úvodu rozhodl hattrickem během prvních
4 minut Tomáš Žipaj. Postupně jsme pak
přidávali další góly a pomalu už mysleli na
večerní odpočinek. Zápas nakonec skončil
9:3 a zůstávalo otázkou kdo bude náš soupeř
v semifinále. Jestli favorizované Malešice
nebo černý kůň Team Bavaria. V napínavém
zápase nakonec v prodloužení zvítězil tým z
Prahy.
Neděle 5.2.
Semifinálovým boj začal v pravé poledne,
venku -15°C, na tribunách kde kdo a na
hřišti unavení hráči ForFun ve skromné
sestavě na rozdíl od soupeře. Tomu také
odpovídal úvod zápasu. Malešice vlétli do
utkání jako ženy do výprodeje hadrů a v 5.
minutě už vedli 2:0. Na štěstí se ForFun
vzpamatoval, zavřel krám a naopak odpověděl
ve 12. minutě gólem Vojty Weisse. O
přestávce bylo znát, že by jsme tenhle zápas
mohli zkusit urvat. Solidně bránící obrana a
skvěle chytající Dominik Sika, dokázali tým
podržet a když se ve 22. minutě prosadil
Adam Kostka, začínalo se téměř od znova
avšak s rozdílem, že každý gól hodně
přiblíží týmu postup do finále. Bohužel se
naší útočné síle již nepodařilo prosadit a
po chybě obrany jsme v čase 28,50 obdrželi
branku, do konce utkání už žádná změna
nenastala a tak svítil na tabuli konečný
stav 2:3.
Na otázky 1) Jaké pocity jsi mě po
prohře v semifinále proti Malešicím? 2)
A jak si se cítil před utkání o 3. místo ?
odpovídal Marek Begeni:
1) Pocity? Tak určitě příjemně unavenej a
spokojenej pěkným zápasem, ve kterym jsme
byli určitě více než vyrovnaným soupeřem,
ale chybělo nám trochu toho štěstíčka...
Malešice si to zasloužili, jelikož jsme
udělali 3 chyby a oni je všechny
potrestali...
2) Odhodlaný tam nechat vše a odjezdit to
třeba po prdeli... určitě jsem chtěl vyhrát
a potvrdit tak výhru ze skupiny.... motivace
byla prostě velká a šance největšího úspěchu
FF byla na dosah... cítil jsem trochu
nervozitu jelikož naše obrana byla složena z
nových hráčů a museli jsme o to víc s
tůmičem (Pozn. red. Šimonem Tůmou) hrát na
15600334373. 76 %...
Kapitána Tomáše
Žipaje jsem se dovolil zeptat jaké byli jeho
pocity před a po zápase o 3. místo.
Tomáš Žipaj:
Před: Nálada super, nikdo v šatně si
nepřipouštěl prohru. Hecovali jsme se
navzájem a když přišel kauč tak bylo z jeho
tváře poznat, že v nás má plnou důvěru a
rozhodně nechce domu s prohrou. Po náročném
víkendu jsem byl dost unavenej, proto
rozcvičení a protažení trvalo obvzlášť
dlouho. No a samotný zápas... viz níže
Zápas o 3. místo proti domácímu Jižnímu
Městu Sen., venku -15°C, tribuny plné, únava
veliká, takto to vypadalo před zápasem. Jako
samozvolený asistent a vrchní předseda hecu,
jsem před tímto utkáním nemusel ani
vynaložit nějaké větší úsilí, abych circus
bros probudil a nahecoval, jen jsem říkal,
že ten pohár si zasloužíme a že ho prostě
chci! V průběhu turnaje se naše hra
zlepšovala a tak jsme si mohli i víc věřit.
Prostě jsme do zápasu šli, že to urvem a to
i v nějakých 13 hráčích, samozřejmě s
kvalitní nehrající podporou jak ze
střídačky, tak z tribun.
Hned od začátku všichni šlapali, obranný
systém pentagon crossover 3000 fungoval
skvěle již od začátku. Skvělý obranný
systém, který se opíral jak o zkušené borce,
tak i o méně zkušené hráče. Které svými
překvapivými a o to více nepříjemnými
výpady, nadělovali střelcům Jižního Města
různé dárky v podobě stromů, soch, zdí a
lokomotiv. Útok se dokázal prosadit koncem
5. minuty, jmenovitě Petr Torn. Zhruba za
minutu a půl padl do brány Jižního Města
další gól. Jižnímu Městu se nedařilo a tak
to zkoušelo individuelně, ale ani tak
nedokázali překonat obranu FF, případně v
pohodě chytajícího Dominika Siku. Ještě do
poločasu se podařilo překonat brankáře
Jižního Města Adamu Kostkovi. A tak o
přestávce svítil na tabuli krásný výsledek
3:0, nebylo co dodat, jen pokračovat v
nastoleném tempu. Už 50 sekund po hvizdu
zahajující druhou část se opět trefil Petr
Torn a ujistil tak fanoušky Jižního Města,
že jakýkoliv pokus o zvrat zápasu se konat
nebude. Následovala část utkání, kdy jsme
hráli spíše oslabení avšak útoky Jižního
Města byli opět eliminovány a naopak
začátkem 19. minuty Jižní Město znovu
inkasovali, tentokrát se o to zasloužil
Vojta Weiss. Poctivá obrana stále fungovala
víc než dobře a bylo jasné, že už zápas
nepustíme. Jižní Město naopak začínalo být
pomalu čím dál tím víc frustrováno i když je
pravda, že některé výroky rozhodčích jim v
dobré náladě zrovna nepřidali. No a tak se
závěrem utkání schylovalo k exhibici, každý
si chtěl užít za přispění fandících diváků
slastné chvíle na place. V 27. minutě ještě
zarazili krásně hřebíčky do rakve Vojta
Weiss a Petr Torn, jeden gól tedy po krásné
kombinaci do prázdné brány, abych to uvedl
na pravou míru. No a tak se tým Jižního
Města po přísném vyloučení sesypal jak
domeček z karet, s motivy panáčků s helmou a
lakroskou v ruce, kteří umí líbezně nadávat.
Vyústilo to v situaci, že muselo následovat
trestné střílení. Na nájezd byl nominován za
výborný výkon Jarda Hanáček a tak se vydal
za aplausu tribun na cestu. Jak to viděl on,
si můžete přečíst níže, nicméně bohužel svůj
první gól nevstřelil. Zápas tak skončil
7:0 a tým ForFun obsadil solidní 3.
místo v tomto turnaji. Někde jsem
zaslechl ještě toto: Úžasný samozvolený
asisestent Jiří Procházka s velezkušeným
Romanem Pokorným hru dirigovali z lavičky
jako Dvořákovu symfonii. Takže tímto děkuji
sobě, Romanovi, celému týmu, všem co nás
podpořili a všem přeji mír a lásku.
Tomáš Žipaj:
...
nástup byl famózní, všichni makali jak
šrouby, obrana i útok hrál podle instrukcí,
které byly rozdány před utkáním v šatně.
Během utkání jsem nepocítil žádnou únavu,
protože jsme tvrdě dřeli během zimní
přípravy. Všechna ta dřina a týmová hra nás
nakonec dovedla k výsledku, který mne hřál
nejvíc. Hrát o 3. místo s týmem jižního
města a doslova nasázet 7 gólů během 30
minut a žádný neinkasovat je doslova sen:)...
nástup byl famózní, všichni makali jak
šrouby, obrana i útok hrál podle instrukcí,
které byly rozdány před utkáním v šatně.
Během utkání jsem nepocítil žádnou únavu,
protože jsme tvrdě dřeli během zimní
přípravy. Všechna ta dřina a týmová hra nás
nakonec dovedla k výsledku, který mne hřál
nejvíc. Hrát o 3. místo s týmem jižního
města a doslova nasázet 7 gólů během 30
minut a žádný neinkasovat je doslova sen:)
Pan Jarda "Nájezdník" Hanáček by nám mohl
odpovědět na pár otázek: 1) Jak ses cítil
PŘED 2) PŘI 3) PO tvém nájezdu ?
Jarda Hanáček:
1) Nejdřív jsem si myslel, že si kluci dělaj
srandu, ale pak jsem pochopil, že si ji
nedělaj a že ho fakt pojedu
2) Když mi to poprvý vypadlo, tak jsem si
řekl, že se nic neděje, horší už to bejt
nemůže a kouknul jsem se na brankáře kam
vystřelim, chtěl jsem to poslat do levýho
rohu (no nakonec pupek)
3) Že snad budem i dál takhle vyhrávat,
abych si ho mohl v budoucnu zase vyzkoušet a
zkusit znova ten růžek (já ho jednou trefim)
Druhý se umístil LCC Radotín a první místo
putuje do Malešic.
Co se týče zápisů a statistik, nejsou
některé údaje zcela přesné, ale to se
stává... Najdete je na stránkách turnaje
zde.
JP#24
Za případné chyby se omlouvám... a těším se
na další radosti
|