SK Lacrosse JM vs. LC ForFun Praha - 5:10 (2:5, 0:3, 2:1, 1:1)
Středa 11.11.2009, 19:00, Radotín

Komentář k tomuto zápasu jsem se rozhodl udělat poněkud jinak než obvykle. Zápas pouze z mého pohledu na něj.  Aneb jak kluk z jižního města prožil jedny z nejhezčích sportovních chvilek v životě.

Po prohře v Plzni bylo jasné, že nejspíše naše šance na postup do vyšší nadstavby úplně zmizela. Nikdo si to moc nechtěl připouštět, ale já osobně jsem cejtil, že porazit tak zkušený tým jakým lcjm bez pochyby je, bude nad naše síly. Ale vzhledem k tomu, že to byla naše jediná možnost, pokusil jsem se vyvolat v týmu nějaký rozruch, abychom se na tento zápas nějak lépe připravili, než bylo obvyklé. Všechny jsem vyzval, aby se dorazili podívat na zápas lcc vs. lcjm, teď si nejsem úplně jist, ale myslim že z týmu co hrál zápas proti lcjm jsme se byly na tom zápas podívat dva, nebo tři. Dále jsem všechny prosil, aby v co největším počtu chodili na tréninky před tímto důležitým zápasem. Nedůležitější trénink byl v neděli, kdy jsme si chtěli pustit nějaké video, což se nakonec vlivem nepřízně přehrávače nepodařilo, aspoň jsme zkoukli zápas plzeň vs. lcjm na videosportu, namalovali jsme si nějaké varianty, které chceme trénovat a šli jsme na hřiště. Účast opět nebyla úplně hojná. Mluvilo se i o pondělním mimořádném tréninku, ale ten se nakonec nekonal. Úterní trénink odpadl kvůli poslední minilize. Trochu překvapení pro mě bylo, že nedorazil ani jeden golman lcjm, nabyl jsem vědomí, že se a nás nějak připravují. Aspoň dorazil jejich nejlepší hráč Došlý, což pro nás obránce forfunu, kteří nastupovali v černém týmu, bylo výhodou. Osobně jsem se ho snažil co nejvíce bránit a číst jeho hru, abych byl co nejlépe připraven na středu.  Po minilize jsem na tribuně potkal píďu (Petr Torn) a zjistil jsem, že svou pracovní šikovností, přišel k pár stehům u palce na ruce a to byla první rána, jelikož to vypadalo že nenastoupí. A jelikož je to náš nejzkušenější obránce, tak by  to byla obrovská ztráta. Další ranou bylo zranění kapitána Tomáše Žipaje z miniligy, večer nevypadala moc vážně, takže jsem doufal  že druhý den bude vše v pořádku. Odjížděl jsem v úterý v noci domu ze sokolky z pocitem strachu. Reakce na nějaké hecování nemělo takovou odezvu jak jsem před nejdůležitějším zápasem základní části čekal a ještě k tomu dva z nejzkušenějších hráčů jsou mimo hru? To je snad špatný sen. Dlouho jsem nemohl usnout a představoval jsem si, jak by to asi mohlo zejtra vypadat a doufal jsem v úspěch. 

Ráno jsem se probudil do dobrého dne, v práci mi to šlo, ve škole taky, jediný co mi zkazilo náladu byla informace že píďa to moc nevidí a tomáš  je mimo hru, to byla rána pod pás. Dorazil jsem na sokolku jako první zhruba 2,5 hodiny před zápasem. Všude zhasnuto, po hřišti se proháněli děti a správce s lopatama a uklízeli listí z umělky. Za chvíli dorazil druhej hráč FF, Dave, rozsvítili jsme si a házeli si. Postupně přišlo docela dost lidí, začínal jsem cejtit jak se všichni těšej.  A měl dobrej pocit. Standartně jsme se šli proběhnout, proběhla abeceda, rozházení na hřišti a minuty se neúprosně blížily k devatenácté hodině. Nastal problém s dresama, jelikož oba týmy mají černé, museli jsme si jako hosté vzít jiné, zelených bylo málo, tak padla volba na dresy mladíků z ameriky, které nám jak se později dozvíte přinesly štěstí.  Další předzápasovou kaňkou byl zdravotní stav Váni, kterej byl i na rozběhání, ale do zápasu kvůli pravděpodobně prasečí chřipce nenastoupil. Za to se snámi připravovali kulhající Tomáš a tejpující si ruku Píďa.

Zápas začal, lidi přicházeli, vytvořilo se slušné publikum. Úvod byl přesně takový jaký jsem si vysnil, aby někdo zkušenější  vstřelil brzo první gól. To se nám povedlo a to když Adam Kostka svým řekl bych typickým způsobem vystřelil v čase 00:21 a střelil naši vedoucí branku. Jižní Město odpovědělo v čase 03:50 brankou Adama Ondráčka, na kterého jsme se také připravovali, ale bohužel se prosadil když proběhl středem až na brankoviště a s přehledem zakončil 1:1, ani jeden bek od nás ho nedokázal zastavit. Náš druhý gól na sebe nenechal dlouho čekat a to když svým druhým gólem, úplně osamocený na brankovišti, po krásné nahrávce Holase, vstřelil opět Kostka 2:1. V čase 5:42 byl vyloučen Vojta Kindl za sekání, v 6:45 Tomáš Žipaj za nesportovní chování a hráli jsme oslabení 3 proti 5. Ve složení Rod, Torn, Kretík jsme odbránily půl minuty z oslabení, kdy zakončoval hráč lcjm, Dominik Sika výborně vyrazil střelu od osamoceného hráče na brankovišti, míč nabral Píďa a já když jsem viděl, že máme nejspíš balón pod kontrolou, rozhodl jsem se vyrazit do brejku. Dnes vím, že při oslabení 5 na 3 to nebylo úplně nejlepší řešení, že kdyby se něco nepovedlo, asi by mě nikdo nepochválil. Ale stalo se, píďa hodil nahrávku obloukem, já jsem překvapivě předběhl hráče jižního města a balón jsem taky docela překvapivě pro mě chytil, golman lcjm si nejdříve pro ten balón vyběhl, ale pak to vzdal a to byla asi zásadní chyba, když se vracel do brány zpátky už si nestoupl optimálně a já viděl odkrytej kus brány a poslal jsem mu balón dolu k vzdálenější tyči. V čase 7:17 jsme tedy vedli 3:1. Další gól padl rychle, do hry přišel z trestné lavice Vojta Kindl, od Dominika z brány dostal nádhernou nahrávku někam k útočné bílé a v samostatném nájezdu si hravě poradil s golmanem lcjm. Včase 7:53 si náš brankář připsal bod za asistenci a vedli jsme 4:1. Když jsme dvakrát v jedné minutě využili oslabení. Další gól dal opět nejlepší hráč lcjm Došlý, když nikdo našemu obránci nepomohl a on skokem do brankoviště snížil na 4:2 v čase 10:17. Poté nastalo pár situací kdy se vytáhli gólmani, samostatný nájezd neproměnil Žipaj, na druhé straně situaci dva na jednoho vyřešil Sika. Další gólový moment přišel v čase 13:00, kdy už to vypadalo že ztratíme balón po nevydařené nahrávce Nejedlého rozeběhnutého Kostku nezastavilo nic, hráči lcjm urazil lakrosku z ruky a zvýšil na 5:2. Tak skončila i první perioda, řekli jsme si že musíme pokračovat pořád stejně, věděli jsme že lcjm dokáže otočit i rozdílnější skóre. Do druhé periody jsme opět vstoupili výborně kdy po půl minutě hry vstřelil branku Jirka „páseček“ Procházka, kdy už nezbývalo mnoho vteřin do konce času a prakticky už jen nahazoval balón na golmana z nulového úhlu, který si sám srazil balón do brány. Stav 6:2. Další branka padla skoro stejně, akorát z druhé strany střílel Petr „Píďa“ Torn  z obdobného úhlu a brankář Bartuška si opět vybral slabší chvilku. V čase 27:23 tedy 7:2. Kdy bohužel rozhodčí nepřiznal druhý bod brankáři Sikovi za nahrávku Tornovi. Do konce druhé periody ještě v čase 27:47 zvýšil náš náskok Holas po nahrávce Tomáše Žipaji, kdy byl nebráněn na brankovišti, 8:2. Po půlce zápasu jsme měli náskok, který asi nikdo nečekal, vedli jsme 8:2, hráli jsme to co jsme potřebovali, obrana pracovala výborně, Dominik chytal skvěle. O přestávce jsme spíše odpočívali, pak jsme se proběhli po schodech a šli jsme znovu na to. Hlavně hrát pořád stejně. V kabině jižního města bylo řekněme dusno. Prvních deset minut třetí periody nepadl gól, až do času 40:40, tedy podle zápisu ho vstřelil Ondráček, ale z videa je patrné, že branku skokem do brankoviště vstřelil hráč s číslem 32 Nosek a snížil tak na 3:8. Za chvíli jsme odpověděli, kdy řekněme další typickým způsobem, tentokráte střelou Jirky Procházky, v čase 41:37, 9:3. Dalším gólem Došlý vstřelil svou druhou branku v zápase, snížil stav na 9:4 v čase 42:25. V čase 51:37 střelou z větší vzdálenosti překvapil Pecka Š. a snížil stav na 9:5. Na konečných 10:5 upravil Kostka.

Zápas skončil v naprosté euforii, podařilo se nám postoupit, zápas vyhrát vcelku s přehledem,  góly jsme vstřelili i v oslabení. Vypadalo to, přesně tak, jak to vypadat mělo, nám šlo o vše a vše jsme do toho dali, lcjm vlastně o nic nešlo, ale nakonec je situace v naší skupině dost komplikovaná, jelikož paradoxně naše prohra v plzni, ještě může poslat lcjm do nižší nadstavby a to v případě, že by v posledním kole získali Plzenští bod s LCC.

Závěrem bych chtěl poděkovat výkonu všech hráčů, jelikož se ukázalo, že za rok práce, už dokážeme sehrát slušný zápas. Že pomalu rosteme. Doufám, že letos to zůročíme v co největší úspěch. Děkujeme podpoře fanoušků v základní části, doufám že bude stejná, nebo ještě větší v nadstavbě. Speciální poděkování Tomášovi Žipajovi a Petru Tornovi, jelikož se kousli a hráli se zraněním. Adamovi Kostkovi, že náš přivedl k tomuto sportu. A oddílu Sokol Radotín, že nám dává takové prostředí jaké máme a doufáme že se mu letos odměníme slušným umístěním v NBLL.



+
nasazení, výkon, oslabení, postup

-
pořád je co zlepšovat


Zápis - zde

Video -
zde





Díky Matěj Kretík #16

 

 

Webdesign and code / Pecka Media Studio 2009